Všechna díla Jane Austenové máte přečtená a rádi byste se vrhli do vod podobné literatury? Dnes to nebude o troufalých pokračovatelích ve stopách samotné Austenové, kteří se pokusili navázat tam, kde autorka skončila, jako například Elizabeth Astonová nebo Phyllis Dorothy Jamesová, ale o jedné autorce, kterou určitě Austenová v mnohém inspirovala, ale v literární látce si zvolila vlastní témata. Řeč bude o anglické spisovatelce Georgette Heyerové, žijící v první polovině 20. století, kterou můžeme považovat za zakladatelku žánru historických románů s romantickou linkou ve stylu Jane Austenové, i když se původně proslavila jako autorka detektivek.
Velkou přidanou hodnotou jejích děl jsou autentické reálie první poloviny 19. století jako například detailní popisy kočárů či předmětů denní potřeby, až po skutečné kulturní události, jako byly plesu u Almacků. Dalším společným jmenovatelem s Jane Austenovou je humor a satirické vykreslení soudobé morálky, byť v románech Austenové nenajdete tolik příkladů skandálního chování v celém jejím díle, jako u Georgette Heyerové v jedné knize. Ale to už patří ke čtenářskému vkusu doby, ve které Heyerová psala. Musíme si uvědomit, že literatura nezůstala stát na místě a literární styl předchozí doby už nenapodobíme, protože už jsme všichni dále. Je to jako s inspirací dobové módy: i dnes uvádějí návrháři a řetězce módu podle vzorů posledních dekách, ale s moderními úpravami, protože přesné dobové modely už by nám neseděly. A stejně to funguje i s literaturou.
Přesto dokázala Heyerová napsat historické romány (především pro ženy), které dostály alespoň dobové cudnosti a dokázaly zaujmout i bez milostných scén, se kterými je tento styl neodmyslitelně spojován kvůli oblibě historických příběhů v edici Harlekýnek a jiných červených knihovnách. Do češtiny byla přeložena více než desítka jejích děl a pro začátek doporučujeme romány Sophie nebo Sylvestr.